Osmý díl vzdělávacího projektu Svět kolem nás Vás zavede na blízký východ. Do hornaté, drsné i vyprahlé, ale především velmi pohostinné země. Vypravíme se společně za poznáním do Íránu. Poprvé se také vydáváme na cestu autem a samotný příjezd do perské říše by zabral dlouhé povídání.
Írán je stát který leží v Přední Asii a patří mezi 20 nejrozlehlejších a nejlidnatějších zemí světa. Írán, úředně Íránská islámská republika, má sice v čele státu prezidenta, ale skutečnou moc v zemi má v rukách duchovní vůdce, tedy vláda vykazuje teokratické rysy. Hlavním městem je Teherán, který je průmyslovým a obchodním centrem Íránu.
Írán je zemí s obdivuhodnou historií a kulturou a íránský lid je hrdý na své tradice a hodnoty. Oblast dnešního Íránu byla osídlena lidmi už od prehistorických dob. Na jeho území se vystřídala Médská říše, Perská říše - největší stát jaký kdy na Předním Východě vznikl, kterou ale ovládl Alexandr Makedonský a zničil její sídelní město Persepolis.
Následovala Parthská říše, Sásánovská říše a ve 13. století obsadil Persii Čingischán a založil tzv. říši ílchánů. Z evropských koloniálních mocností 19. století zde měly největší vliv Velká Británie a Rusko, které si Persii postupně rozdělily na zájmové sféry. Poslední dynastií šáhů na území Íránu založil počátkem 20. století Rezá Šáh, který chtěl Írán zmodernizovat po evropském vzoru. Avšak v roce 1979 šíitsko-islámská revoluce přeměnila Írán v konzervativní teokratický stát.
Hory, hory, hory a zase hory! Velkou část Íránu zaujímá rozsáhlá Íránská vysočina, kterou tvoří velká bezodtoková náhorní plošina s průměrnou výškou 1200 m n.m. Vysočina je obklopena horami a vyplněna solnými pouštěmi (jako jsou Dašt-e Kavír neboli Velká solná poušť, nebo poušť Dašt-e Lút).
Nejvyšších nadmořských výšek dosahuje na jihozápadě pohoří Zágros. Nejvyšší hora Íránu, Damávand, ale leží v pohoří Elborz, na severu země u Kaspického moře.
Přes polovinu rozlohy Íránu zabírá poušť, tedy jde o velmi suché a horké oblasti. Mohou zde žít pouze živočichové, kteří jsou schopni přežít delší čas bez vody a jejichž organismus se umí přizpůsobit velmi vysokým teplotám během dne, ale naopak nízkým teplotám v noci.
Mezi typické pouštní zvíře patří velbloud, kterého najdeme také v Íránu, a to konkrétně velblouda jednohrbého neboli dromedára. Dalším zástupcem pouštní fauny jsou například různé druhy ještěrek, štíři a solifugy, které ale na rozdíl od štírů nemají jed. Mezi nejčastěji chované zvířat patří různé druhy ovcí a koz, ale také osli. V Íránu se vyskytuje i kulan, což je vzácný poddruh osla asijského, který zde žije stále ještě ve volné přírodě.
Navzdory tomu, že íránská krajina je velmi hornatá, ale také suchá a tudíž neúrodná, tvoří zemědělská půda témeř desetinu rozlohy země. I když musí být často uměle zavlažována. Nejdůležitějšími produkty jsou pistácie, datle, mandle, pšenice, bavlna. V Íránu se pěstuje také víno, ale vzhledem k islámskému zákazu pití alkoholu se jedná především o stolní odrůdy révy vinné a Írán je tak po Turecku druhým největším vývozcem rozinek na světě.
Populace Íránu čítá zhruba 80 miliónů obyvatel. Etnické složení obyvatel je velmi pestré - žije zde asi 51 % Peršanů, 24 % Ázerů (Ázerbajdžánců), 8 % Gílanů a Mázandaránců, 7 % Kurdů, 3 % Arabů, dále také Lúrové, Balúči, Turkmeni, Arméni atd.
Írán oficiálně uznává i jiná náboženství než islám, neuznává však možnost, že by byl někdo bez vyznání. Oficiálně celkem 99 % obyvatel vyznává islám, zhruba 90 % přitom připadá na šíitskou větev islámu. Zbývající 1 % tvoří náboženské komunity křesťanů, zoroastrijců a židů. Úředním jazykem je perština (fársí), kterou hovoří, včetně různých dialektů, cca 58 % obyvatel.
Írán je domovem jedním z posledních opravdových nomádů - Qashqai. Jsou známí především pro své nádherné ručně tkané koberce, které se řadí mezi ty nejvyhledávanější. Ale nenechte se mýlit! I přes kočovný způsob života a zdánlivé nepohodlí, jsou tito lidé velmi bohatí!
V Íránu žije také obrovské množství uprchlíků, oficiálně je jich registrovaný asi jeden milion. Tito migranti většinou pocházejí z Afghánistánu a zhruba desetinu tvoří běženci z Iráku. Po Jordánsku, Pákistánu a Sýrii je v tomto ohledu Írán na čtvrtém místě na světě. To jsou však pouze oficiální čísla, ve skutečnosti se počet uprchlíků odhaduje asi na 3,5 milionu.
Hlavním městem Íránu je od roku 1979 Teherán, ležící na severu země, kde mezi sebou kontrastují staré a moderní čtvrti. Nesmíme ale opomenout ostatní íránská města, z nichž každé má svou vlastní nezaměnitelnou atmosféru.
Město Mashad je pro Íránce nejposvátnějším místem, městem básníků je přezdíváno město Shíraz, pouští obklopený Yazd je centrem kdysi dominantního zoroastriánského náboženství a patří k nejstarším dosud osídleným městům na světě. Nesmíme zapomenout ani na Isfahán, symbol islámské architektury, který je považován za jedno z nejkrásnějších měst na světě.
Na íránském území se podle odhadů nachází zhruba 10 % světových zásob ropy. Naprostá většina těchto zásob se nachází v Perském zálivu a jeho okolí.
Země disponuje zásobami v celkovém množství zhruba 18 miliard tun, což ji řadí na třetí místo ve světovém měřítku. Írán si také vyrábí většinu svých průmyslových zařízení na domácí půdě, včetně rafinerií, tankerů, těžebních věží a ropných plošin.
Co říci závěrem? Írán je zemí, která vás uchvátí svou pestrou historií i přívětivostí místních obyvatel. Je zemí, která je prozatím nezkažena turistickým ruchem, ale přitom je pro cestovatele velmi atraktivní. Írán je krásná země, která má bohužel špatnou pověst. Zahoďte předsudky a přijďte se o tom s námi přesvědčit s naším programem, který jsme nazvali Írán - zahalená krása.
