Z horského a příjemně chladivého městečka San Cristobal jsme se vydali tentokrát na jih, na guatemalské hranice, do Národního parku Lagos de Montebello. Tento park, který tvoří převážně borovicové a dubové lesy mírného pásu se táhne podél hranic s Guatemalou v délce několika kilometrů. Tato oblast je posetá více než padesáti jezírky různých barev, označovaných jako Lagos (nebo Lagunas).
Jako první nás překvapil les. Čekali jsme klasický borovicový les, jaký známe od nás z ČR. Ale to jsme se pěkně spletli. Hned na první pohled bylo něco jinak. Všechny stromy, pařezy a keře byly obsypané tilandsiemi, broméliemi a různými druhy orchidejí. Byli jsme trochu překvapeni, bromélie a orchideje jsme čekali spíš v pralese. Ale jak jsme později zjistili, prý některé bromélie mohou růst i v poušti. O tilandsiích už jsme se zmiňovali u Hierve el Agua, ale tady byla jejich přítomnost viditelnější a také zde rostlo více druhů. Tilandsie patří do stejné skupiny rostlin jako bromélie. Také žijí epifiticky na stromech. Listy jsou uspořádány v růžicích, ve kterých se hromadí voda. Slouží tudíž jako zásobárna vody a často se v nich uchytí také organická hmota, která slouží epifitickým rostlinám jako výživa.
Takže si představte náš borovicový les obohacený všudypřítomnými tilandsiemi, které se snaží uchytit na každém volném místečku. Krásné růžice bromélií většinou vysoko v korunách stromů. A to všechno dokrášlují jemné orchideje s malými pestrými kvítky. Pastva pro oči:)
Ale zpět k Lagos de Montebello. Park můžeme rozdělit na dvě části - oblast kolem Lagunas de Colores a jezírka v okolí vesničky Tziscao. Lagunas de Colores je skupina jezer, v nichž se barva vody mění od zářivě tyrkysové až po tmavězelenou. Krásné jsou jezírka Cinco Lagunas, je to také nejvyhledávanější místo celého parku a tudíž na turisty připraveno. Prozkoumat jezero zblízka můžete v kajaku (ve dvou) nebo na voru (až 8 lidí). My jsme ale raději zvolili trasu kolem jezer, kde jsme nepotkali ani jednoho turistu, zato spoustu brouků a pestrobarevných květin. Největší jezero je Laguna Bosque Azul, které není barevně moc fotogenické a je spíše využíváno jako piknikové místo. Mezi nejkrásnější jezera s tyrkysovou barvou patří La Caňada a Laguna Pojoj.
Druhou skupinu jezer jsme stačili prozkoumat velmi málo. Přespali jsme ve vesničce Tziscao, na břehu jezera, asi 1 kilometr od guatemalských hranic. V noci se ale přihnala bouřka (následek hurikánu, který udeřil na východní pobřeží Mexika) a pršelo následující dva dny.
