Horské městečko San Cristobal bylo prvním místem, kde jsme se setkali s mayskou civilizací a s potomky slavné mayské civilizace. Město je obklopené tradičními vesničkami a je tak srdcem jedné z nejstarších domorodých oblastí v celém Mexiku. Staré mayské zvyky tady přežívají bok po boku s modernimi vymoženostmi. San Cristobal se také stal hlavním centrem zapatistických vzbouřenců a jejich sympatizantů. Sláva tohoto hnutí již poněkud pohasla, poslední větší aktivitu vyvinuli v roce 2007. Zapatisté bojují proti globalizaci, ale snaží se také bojují za práva domorodých obyvatel a zlepšení jejich životních podmínek.
Naším hlavním cílem byly právě okolní vesničky jako jsou Zinacantá a San Juan Chamula. Obyvatelé těchto chiapaských horských vesniček jsou přímými potomky starých Mayů. Rozhodně je na ulici nepřehlédnete, nosí krásné pestrobarevné ručně vyšívané kroje, ženy nosí vlasy zapletené do copů s pestrobarevnou mašlí a když máte štěstí uvidíte i muže ve špičatých kloboucích ověšených pestrobarevnými třásněmi. Téměř každou neděli se ve vesničkách pořádají trhy, které jsou potěchou pro všechny vaše smysly. Domorodí obyvatelé jsou dovední umělci a tak si můžete zakoupit vyšívané ubrusy, přehozy či svetry, vyřezávané sošky a masky, domorodé šperky z přírodních surovin či keramiku.
Nejnavštěvovanější vesničkou je San Juan Chamula. Jedna věc, která sem zaručeně táhne turisty je místní kostel Templo de San Juan. Není to totiž klasický katolický kostel, chybí zde lavice a v zšeřelém interiéru vás překvapí stovky svíček, oblaka dýmu z nich a vonných tyčinek a věřící klečící před svou řadou svíček, kteří se nahlas modlí. V kostele je zakázáno fotit, prý se uvnitř provádí staré rituály, které nemají s křesťanstvím nic společného a obsahují prehispánské prvky. Ale v tu dobu je cizincům vstup zakázán.
Místní strážci pořádku nechodí v uniformách, ale v tunikách z černé vlny. Ženy nosí nezdobené bílé halenky a vlněné sukně a krásně vyšívané šály nebo tuniky. Vůči cizincům bývají domorodí obyvatelé často nedůvěřiví a na jakékoli zásahy do aspektů každodenního života reagují velmi podrážděně i při snaze je vyfotit nebo se vůbec s foťákem přiblížit - okamžitě se schovávají, odvrací se či zakrývají tvář. Nicméně pokud jim prokážete patřičnou úctu, dočkáte se většinou náležité odpovědi.
