Jak už jsme zmiňovali, region Oaxaca a jeho okolí je kulturně velice pestrý. Žijí zde potomci Mixtéků a dají se zde najít první z mixtéckých rozvalin. Naším dalším cílem, byla nedaleká vesnička Mitla, která měla být centrem mixtécké kultury.
Do Mitly jsme dorazili okolo poledne, bylo neuvěřitelné horko, které jsme nepatrně podcenili :) Vydali jsme se tedy na průzkum vesnice. Ještě než jsme zaparkovali auto, se nám zdálo, že tu něco nehraje. Všude byli prodejci nejrůznějších cetek. Zaparkovali jsme auto, ale než jsme stačili pozamykat, už kolem nás bylo několik prodejců ... compra amigo ... Aniž bychom si cokoliv koupili, pokračovali v našem pronásledování ještě alespoň 50 metrů.
Po několika minutách jsme se dostali do centra vesnice Mitla, kde na nás čekalo obrovské překvapení, v podobě gigantické tržnice. Tradiční řemesla byla v podstatě téměř vymýcena komercí, a tak už kromě strojně vyrobených suvenýrů, triček nebo alkoholu, v Mitle moc originálního neuvidíte. Nehledě na to, že ze sta stánků, jich sto prodává naprosto stejný sortiment.
Naznali jsme, že to byla ztráta času a raději jsme se vydali na "zkamenělé vodopády" Hierve del Agua, kde jsme chtěli strávit dnešní noc. Těsně za Mitlou, nás ale upoutala tradiční výrobna alkoholu zvaného Mescal, o kterém už byla zmínka. Jen pro upřesnění, mezcal se vyrábí téměř stejně jako tequilla. Základní surovinou je tedy agáve. Rozdíl je však ve zpracování. Zatímco při výrobě komerčnější tequilly se agáve praží v elektrické peci, při výrobě mezcalu se používá tradiční zemní pec a dřevo. Díky tomu, má mezcal lehkou příchuť dýmu. Také je o něco silnější než tequilla. Devadesát procent mexičanů, dá přednost mezcalu před tequillou.
To bylo další kulturní obohacení, ale vzhledem k tomu, že nás čekala ještě cesta do Hierve del Aqua, ochutnali jsme mezcalu jen trochu (ale nedalo nám to a vzali si jednu láhev "na doma") a vyrazili jsme.
Hierve el Aqua je přírodní úkaz a v překladu to znamená "zkamenělé vodopády". Jedná se vskutku o výjimečnou oblast. Docela vysoko v horách, se zde totiž nachází pramen, s vysokým obsahem vápníku. Za stovky let zde působením této vody, vznikly jedinečné útvary příbuzné našim krápníkům, které svým tvarem opravdu připomínají zkamenělý vodopád.
Celé přírodní divadlo má jako kulisy obrovské kaktusy a je zasazeno v úžasném horském prostředí. Voda má osvěžující teplotu, takže koupání v jednom z těchto přírodních bazénků s překrásným výhledem vás povzbudí i na malý výšlap kolem vodopádů. Jak jsme říkali, roste zde několik druhů kaktusů - od vysokých štíhlých, přes malé kulaté až po klasické opuncie. Kromě kaktusů je to ale také ráj tilandsií. Tohle bylo první místo, kde jsme se s nimi setkali. Tilandsie jsou velmi krásné, unikátní a odolné rostliny. Žijí epifyticky, bez půdy přichycené na stromech i kaktusích. Nejsou ale parazitické, stromy využívají pouze jako podklad. A jak jsme později zjistili, rostou i na tak bizardních místech, jako jsou dráty elektrického vedení.
