Oaxaca je jedno z posledních útočišť tradiční domorodé kultury. Je totiž izolován od zbytku Mexika nepřístupnými horskými pásmy. Centrem oaxackého regionu je krásné koloniální město Oaxaca, které je nejen zeměpisným, ale i kulturním srdcem kraje. Když jsme dorazili do Oaxacy probíhaly tady právě dva festivaly - Guelaguetza - největší kulturní festival tanců, hudby a písní v celém Mexiku a festival Mezcalu - pto Mexičany nápoj číslo 1, dokonce oblíbenější než tequila. Takže příležitostí ke kulturnímu obohacení zde bylo víc než dost.
O festivalu Guelaguetza jsme veděli ještě před naším odletem do Mexika a svůj příjezd jsme naplánovali tak, abychom zde byli na závěřečné vystoupení v pondělí 30.7. To, že to bude tak msová akce a seženeme poslední lístky tři týdny před festivalem jsme netušili. Ale štěstí a náhoda tentokrát hrály v náš prospěch a měli jsme skvělá místa. Celý festival se odehrávál v amfiteátru na kopci na kraji Oaxacy. Guelaguetza je strhující přehlídka oaxackých lidových tanců. Tanečníci odění v krásných a barevných kostýmech předvádí tradiční, vznešené i vtipné tance a na závěr každého čísla zasypávají obecenstvo vybranými zemědělskými plodinami nebo výrobky, které jsou pro jejich oblast typické. Opravdová zábava byla, když po ananasovém tanci začali do publika házet ananasy. Ostatně ananasový tanec patří mezi neojblíbenější a nejživější a patří mezi kulturní třešničky festivalu. Společně s tancem Danza de las Plumas (Peříčkový tanec), kdy muži tančí a na hlavách mají připevněnou kulatou barevnou desku, tento tanec má symbolicky ztvárňovat dobytí Ameriky Španěly.
Po skončení festivalu, jsme se vydali do víru velkoměsta. Protože jsme festivalové atmosféry měli dost, vynechali jsme zmíněný mezcal fest a raději jsme trochu více poznali Oaxacu. Stejně jako každý den, i dnes jsme byli překvapeni. Oaxaca je právoplatně nazývaná městem kultury! Díky plakátům, které visely po městě to bylo více než zřejmé. Každý víkend zde probíhá nějaká kulturní akce, festival, nebo vystoupení. A aby toho nebylo málo, do Oaxaky se z dalekého okolí sjíždějí nejrůznější kejklíři, hudebníci a performeři, aby rozezněli ulice a náměstí.
Musíme uznat, že po drsném severu, byla Oaxaka příjemnou změnou. Přesně tou změnou, kterou jsme potřebovali.
