Po důkladné ochutnávce mexického národního nápoje Tequila, jsme se vydali do Národního parku Sierra de Organos. Tento park jsme si vybrali hlavně proto, že se jedná o naprosto odlišnou krajinu než je v Mexiku zvykem. Kamenné věže, stěny podobné varhanům (od toho dostalo pohoří název) - podobné jako například v Adršpachu. Kromě toho se zde také natáčelo několik westernů z Hollywoodské produkce.
Do parku jsme přijeli až odpoledne, také kvůli tomu, že jsme se potřebovali zastavit v městečku Sombrerete, kde jsme měli údajně platit vstupné do parku a poplatek za kempování. Bohužel byla sobota a v infocentru už nebylo otevřeno. Aspoň jsme tedy doplnili zásoby, v parku musíte být naprosto soběstační, co se týká jídla. Park je velmi oblíbený u mexických rodin coby místo pro víkendový piknik. Po setmění ale všichni nasedli do aut a my jsme zůstali jediní přes noc.
Park je naštěstí dobře zařízen a kromě míst ke stanování a stolů pro piknik si tady najdou to pravé i náročnější návštěvníci. Je tu k dispozici i 7 tzv. cabaňas, což jsou takové lepší chatky.
Hned odpoledne jsme vyrazili na menší okruh obhlédnout krásy parku. Bylo krásné světlo, nebe téměř bez mráčku a i přes pokročilou odpolední hodinu bylo stále kolem 30 stupňů Celsia. Prostě ideální podmínky na procházku. Rozeklané skály, všudypřítomné opuncie a nad hlavou poletující kondoři. Dokonce se nám podařilo zahlédnout i kukačku kohoutí, kterou si spíš vybavíte jako kresleného Road Runnera. V reálu vypadá trochu jinak, ale rychlost má stejnou. Než jsme stačili vytáhnout kameru, tak byla v trapu. Museli jsme se spokojit s letmou fotkou.
Těšili jsme se na západ slunce a jaké uděláme krásné fotky. Ale přišel mrak a s ním menší bouřka. Večer jsme ulehli do stanu a za vytí kojotů spokojeně usnuli.
Ráno jsme si přivstali, což u nás není moc obvyklé:) Když nevyšel západ slunce, musí vyjít alespoň východ. Po pravdě, bylo to lepší než západ, ale slunce nevycházelo úplně tam, kde bychom si přáli:) Na stromech okolo posedávali kondoři krocanovití a ačkoli jsou to celkem plaší ptáci, byli asi pořád ještě rozespalí a dalo se k nim lépe přiblížit a vyfotit. Tento druh kondora opravdu vypadá jako kříženec supa a krocana, krasavec:)
Po několik neúspěšných pokusech vyfotit a natočit kukačku kohoutí (vždycky nám zdrhla), jsme sbalili stan a vyrazili do Villa de Oeste - na pravý a nefalšovaný kovbojský západ.
